Dne 25. září 2023 u příležitosti blížícího se 74. výročí založení nové Číny, přijal velvyslanec Čínské lidové republiky v České republice Feng Biao písemný rozhovor českého médiu "Naše pravda", v němž vysvětlil úspěchy rozvoje nové Číny a výsledky iniciativy Pásmo a stezka atd.. Celý rozhovor je následující:

Dne 1. října oslaví Čínská lidová republika 74 let od svého založení. Co vidíte jako její největší pokrok? Průmyslový pokrok, obchodní otevření se, boj s chudobou, urbanizace…?

Dějiny nové Číny od jejího založení před 74 lety jsou procesem, v němž Komunistická strana Číny sjednocuje a vede lidi všech etnických skupin v zemi k tvrdé práci, usilovnému postupu a odvážnému pokroku. Je to proces, v němž Čína zavádí socialistický systém, vytváří budování socialismu s čínskými rysy a podporuje velké obrození čínského národa. Před dvěma lety, u příležitosti 100. výročí založení Komunistické strany Číny, jsme dosáhli cíle prvního stého výročí a dokončili jsme budování mírně prosperující společnosti ve všech ohledech, čímž se krásný sen, o který čínský národ usiloval po tisíce let, stal skutečností. Je to významný milník v dějinách snažení Komunistické strany Číny, v dějinách rozvoje nové Číny a v dějinách rozvoje čínského národa. Generální tajemník Si Ťin-pching tehdy slavnostně prohlásil, že čínský národ učinil velký skok od postavení se k zbohatnutí a posílení. Realizace velkého obrození čínského národa vstoupila do nezvratného historického procesu.

Pokud jde o konkrétní oblasti, nová Čína dosáhla od svého založení před 74 lety všestranného a historického rozvoje. Čína je například pevně druhou největší ekonomikou na světě, která se na světové ekonomice podílí více než 18 procenty, a v posledních letech přispívala k celosvětovému hospodářskému růstu více než 30 procenty. Stala se hlavním obchodním partnerem více než 140 zemí a regionů, zaujímá první místo na světě z hlediska celkového obchodu se zbožím a patří mezi přední země v přilákání zahraničních investic a investic v zahraničí. Zařadila se mezi inovativní země. Neustále se posiluje základní výzkum a původní inovace, rozvíjejí a rozšiřují se vznikající odvětví strategického významu a významných úspěchů bylo dosaženo v oblasti pilotovaných letů do vesmíru, průzkumu Měsíce a Marsu, hlubokomořského a hlubokozemského průzkumu a kvantové informace. Systém socialismu s čínskými rysy je vyspělejší a dokonalejší, úroveň modernizace národního systému řízení a schopnosti řízení se nadále zlepšují a důvěra čínského lidu ve vládu zůstává nad 90 procenty. Díky vybudování největšího vzdělávacího systému, systému sociálního zabezpečení a zdravotnického systému na světě a díky důsledné podpoře společné prosperity se pocit zisku, štěstí a bezpečí čínského lidu zvýšil jako nikdy předtím. 

Asi nejdůležitějším mezinárodním počinem Číny je Iniciativa Belt and Road, neboli iniciativa Pásmo a stezka (Nová hedvábná stezka). Jak byste shrnul její fungování, jaké jsou vize či plány do budoucna a jakou roli v ní hraje, nebo by mohla hrát Česká republika?

Letos si připomínáme desáté výročí společné výstavby iniciativy Pásmo a stezka. Během uplynulých deseti let vedla společná výstavba iniciativy Pásmo a stezka k tomu, že se Čína otevírá vnějšímu světu na vyšší úrovni, podporuje společný rozvoj a prosperitu všech zemí. Podepsali jsme více než 200 dokumentů o spolupráci na společné výstavbě Pásma a stezky se 152 zeměmi a 32 mezinárodními organizacemi, což zahrnuje dvě třetiny zemí světa a 63 procent jeho populace. Čínský obchod se zbožím, vývoz a dovoz, se zeměmi podél těchto tras roste průměrným ročním tempem 8,6 procenta. Obousměrné investice dosahují více než 270 miliard dolarů, což přináší celkově investice v hodnotě téměř jednoho bilionu dolarů. Vzniklo více než 3000 projektů spolupráce, které vytvořily 420 tisíc pracovních míst v zemích podél tras a pomohly téměř 40 milionům lidí vymanit se z chudoby. Čínsko-evropský železniční expres, který je přelomovou značkou iniciativy Pásmo a stezka, má na svém kontě 77 tisíc vlaků, které dojíždějí do 217 měst ve 25 evropských zemích, čímž vytvářejí nový model mezinárodní dopravy mezi Asií a Evropou a novou platformu pro hospodářskou a obchodní spolupráci na této trase. V říjnu letošního roku bude v Číně uspořádáno třetí Fórum pro mezinárodní spolupráci Pásmo a stezka, které bude příležitostí ke shrnutí zkušeností a vypracování plánu s mezinárodním společenstvím a k vedení dalšího rozvoje vysoce kvalitní společné výstavby Pásma a stezky.

Prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že iniciativa Pásmo a stezka je prosluněnou cestou pro všechny, aby postupovali vpřed ruku v ruce, nikoli soukromou cestou pro určitou stranu, a že všechny zainteresované země se mohou připojit, účastnit se, spolupracovat a společně z toho těžit. Česká republika je důležitou zemí na trase Pásma a stezky a čínská strana je ochotna sdílet s českou stranou příležitosti ke spolupráci a rozšiřovat výměnu a spolupráci v různých oblastech pro zlepšení života obou zemí a národů.

Čínská lidová republika je také silným členem seskupení BRICS. Jak vidíte další rozvoj BRICS – rozšíření o šest zemí a jeho dopad na Čínu i celý svět? Země, které v rámci tohoto uskupení obchodují, často používají jinou měnu než dolar, a zároveň se čínský juan stává stále častěji obchodovaným. Jak jsou tyto změny pro Čínu důležité?

Země BRICS, které představují více než 40 procent světové populace a čtvrtinu světové ekonomiky, se po 17 letech vývoje stávají stálou konstruktivní silou při podpoře světového hospodářského růstu, zlepšování globálního řízení a podpoře demokratizace mezinárodních vztahů. Rozvojové země se v současném prostředí bouřlivých změn a nekonečných rizik a výzev ve světě jako skupina probouzejí a jejich společná vůle usilovat o jednotu a pokrok a bránit se vnějším zásahům každým dnem roste. V této souvislosti se stále více rozvojových zemí hlásí o členství v mechanismu BRICS. Na nedávném patnáctém Summitu BRICS prezident Si Ťin-pching důrazně upozornil, že BRICS by se neměl stát uzavřeným seskupením, ale spíše otevřenou a inkluzivní platformou, která bude přijímat nové členy a shromažďovat novou sílu. Čím víc se bude mechanismus BRICS rozvíjet, tím širší bude prostor pro spolupráci, a tím větší roli bude moci hrát při ochraně legitimních práv a zájmů rozvojových zemí. Během tohoto Summitu se k BRICS připojily jako noví členové Saúdská Arábie, Egypt, Spojené arabské emiráty, Argentina, Írán a Etiopie, čímž jasně vyslaly hlasitý signál solidarity a spolupráce mezi zeměmi BRICS a rozvojovými zeměmi, aby se posunuly vpřed, a posílily tak důvěru a jistotu zemí globálního Jihu ve sjednocení a posílení sebe sama. To bude jistě silným impulsem k multipolaritě ve světě a demokratizaci mezinárodních vztahů, silně to podpoří rozvoj globálního systému politické a hospodářské správy spravedlivějším a rozumnějším směrem a značně to posílí zastoupení a hlas rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí v mezinárodních záležitostech.

Pokud jde o měnu, která je používána pro vypořádání obchodu mezi zeměmi BRICS, domnívám se, že jde o objektivní požadavek rostoucí síly a globálního přínosu rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí, který odráží společné očekávání všech zemí na zlepšení globální ekonomické správy. Čína bude i nadále spořádaně podporovat internacionalizaci RMB (čínský juan) a dále rozšiřovat používání RMB v přeshraničním obchodě a investicích. 

Čína je také důležitým členem G20. Jak hodnotíte závěry summitu G20 z 9. a 10. září?

Čína vždy přikládala velký význam práci skupiny G20 a aktivně ji podporovala a obhajovala solidaritu a spolupráci G20 při řešení různých rizik a výzev v oblasti světové ekonomiky a rozvoje. Čínský premiér Li Qiang, který se zúčastnil 18. summitu G20, zdůraznil, že tváří v tvář velkým krizím a společným výzvám si nikdo nedokáže dobře poradit sám, a že solidarita a spolupráce je jedinou správnou cestou na světě. Upozornil, že členové skupiny G20 by se měli držet původního duchu solidarity a spolupráce, převzít odpovědnost doby za mír a rozvoj a být partnery při podpoře globálního hospodářského oživení, globální otevřenosti a spolupráce a globálního udržitelného rozvoje. Na summitu bylo vydáno prohlášení vedoucích představitelů, v němž se oznamuje, že skupina G20 bude jednat na základě partnerství, což odráží apel Číny a vysílá pozitivní signál okolnímu světu, že G20 spolupracuje na řešení globálních výzev a podporuje oživení světového hospodářství a globální rozvoj.

Je třeba zmínit, že summit znovu potvrdil, že G20 je hlavním fórem pro mezinárodní hospodářskou spolupráci, nikoli platformou pro řešení geopolitických a bezpečnostních otázek. Africká unie (AU) se na summitu stala plnoprávným členem skupiny G20 a Čína jako první země, která výslovně vyjádřila svou podporu vstupu AU do G20, podporuje AU ve snaze hrát větší roli v globálním řízení. 

Protože je Čínská lidová republika prakticky druhou nejsilnější ekonomikou a stále roste, stává se také stále více trnem v oku USA. USA se snaží z Číny udělat hrozbu a provokují skrze Tchaj-wan. Jak vnímáte tento problém? Jak aktuální je hrozba »překročení červené linie« ze strany USA, což by znamenalo skutečný konflikt?

Jako dvě největší světové ekonomiky a stálí členové Rady bezpečnosti OSN, nesou Čína a Spojené státy zvláštní odpovědnost za udržení světového míru a bezpečnosti a za podporu globálního rozvoje a prosperity, a to, zda spolu dokážou správně vycházet, má vliv na budoucnost a osud lidstva. Čína je přesvědčena, že vztahy mezi ní a Spojenými státy by neměly být hrou s nulovým součtem, v níž ty prohraješ a já vyhraju, nebo v níž ty stoupáš a já padám, a že úspěch Číny a Spojených států v jejich úsilí je navzájem příležitostí, nikoli výzvou, a že rozlehlá zeměkoule má dostatek prostoru pro rozvoj každé země, a tedy i pro společnou prosperitu Číny a Spojených států. Přestože Čína a Spojené státy mají odlišnou historii a kulturu, společenské systémy a cesty rozvoje, a v minulosti, současnosti, a dokonce i v budoucnosti budou existovat rozdíly a neshody, nemělo by to být překážkou rozvoje vzájemných vztahů. Spojené státy jsou však posedlé velmocenským soupeřením a trvají na tom, že Čínu považují za nejdůležitějšího konkurenta a nejvýznamnější geopolitickou výzvu a nárokují si jednat s Čínou z pozice síly ve snaze potlačit a omezit její rozvoj.

Pokud jde o otázku Tchaj-wanu, největší hrozbou pro mír v Tchajwanském průlivu je v současnosti separatistické chování »nezávislosti Tchaj-wanu« a přitakávání a podpora vnějších sil tomuto chování. Je třeba zdůraznit, že Tchajwanská otázka je v jádru hlavních zájmů Číny. Je ale i politickým základem vztahů mezi Čínou a Spojenými státy a první nepřekročitelnou červenou linií ve vztazích mezi těmito dvěma národy. Řešení tchaj-wanské otázky je záležitostí samotných Číňanů a nepřipouští žádné vnější vměšování. Spojené státy musí dodržovat tři společná komuniké Číny a USA a plnit svůj závazek o nepodpoře »nezávislosti Tchaj-wanu«. Jsme sice ochotni usilovat s maximální upřímností a snahou o perspektivu mírového sjednocení, ale naše odhodlání a vůle chránit naši národní svrchovanost a územní celistvost jsou neochvějné.

Je třeba poznamenat, že od listopadového setkání hlav států Číny a USA na Bali navštívilo v poslední době Čínu, nebo se setkalo s čínskou stranou ve třetích zemích, několik vysokých představitelů vlády USA, aby komunikovali o stabilizaci a zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi, a bylo dosaženo určitých výsledků. Čína se drží zásad vzájemného respektu, mírového soužití a oboustranně výhodné spolupráce a je odhodlána budovat stabilní, předvídatelné a konstruktivní vztahy. Doufáme, že Spojené státy vyjdou Číně vstříc, budou bezpodmínečně realizovat důležitý konsensus dosažený na setkání hlav obou států na Bali, a budou společně usilovat o to, aby se vzájemné vztahy vrátily na správnou kolej zdravého a stabilního rozvoje.

Vedle geopolitických a ekonomických tlaků se naše planeta potýká i s klimatickými změnami. Čína je bohužel zemí, které se tyto změny dotýkají nejcitelněji – dlouhodobá sucha, vedra a následné extrémní povodně. Jak se s tím ČLR vypořádává? Daří se jí udržet i v těchto extrémních situacích cestu k potravinové soběstačnosti?

Změna klimatu je společnou výzvou pro celé lidstvo. Reakce na změnu klimatu má vliv na udržitelný rozvoj čínského národa a budoucí osud lidstva. Čína pod vedením myšlenek Si Ťin-pchinga o ekologické civilizaci realizuje koncepci nového rozvoje, která reaguje na změnu klimatu a staví ji na významnější místo ve správě státu, vynakládá maximální úsilí na zlepšení reakce na změnu klimatu. Zároveň podporuje komplexní ekologickou transformaci a modernizaci hospodářského a sociálního rozvoje, v němž lidé a příroda koexistují v harmonii, a vyzývá svět ke spolupráci na budování komunity života pro lidi a přírodu.

Pokud jde o konkrétní opatření, Čína bude usilovat o dosažení uhlíkového vrcholu do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Do celkového plánu výstavby ekologické civilizace provedla rozsáhlé a důkladné činnosti v oblasti dosažení uhlíkového vrcholu, zavedla systém politiky »1+N«, formulovala střednědobou a dlouhodobou strategii kontroly emisí skleníkových plynů a sestavila a realizovala národní strategii přizpůsobení se změně klimatu. Čínské úsilí přineslo pozitivní výsledky. V roce 2021 čínské emise oxidu uhličitého na jednotku hrubého domácího produktu (HDP) klesly o 3,8 procenta oproti roku 2020 a kumulativně klesly o 50,8 procenta ve srovnání s rokem 2005. V roce 2022 spotřeba uhlí v Číně představovala 56,2 procenta celkové spotřeby energie. Spotřeba zemního plynu, vodní, jaderné, větrné a solární energie a dalších čistých zdrojů představovala 25,9 procenta celkové spotřeby energie. Podle nejnovějších statistik se čínská výroba a prodej vozidel na novou energii již osm let po sobě řadila na první místo na světě.

Potravinová bezpečnost je pro Čínu nejvyšší prioritou a otázka výživy více než 1,4 miliardy lidí je pro Čínu základem živobytí a zároveň největší národní podmínkou. ÚV KS Číny v čele s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem vytvořil národní strategii potravinové bezpečnosti, která je založena na domácí produkci, zajišťuje výrobní kapacity, mírně dováží a je podporována vědou a technikou. ÚV KS Číny zároveň předložil novou koncepci potravinové bezpečnosti, která zajišťuje základní soběstačnost v obilovinách a absolutní bezpečnost potravinových dávek, a učinil ze zajištění efektivního zásobování důležitými zemědělskými produkty, jako jsou obiloviny, hlavní prioritu modernizace zemědělství. Kromě toho důsledně realizoval strategii »skladování obilí v půdě a v technologiích«, rozhodně střežil červenou linii 1,8 miliardy orné půdy, a zajistil, aby měli Číňané »misky« pevně ve svých rukou. Situace potravinové bezpečnosti Číny se stále zlepšuje a my máme podmínky, schopnosti a sebedůvěru spoléhat se na vlastní síly a vybudovat pevnou obranu národní potravinové bezpečnosti. Čína se zároveň aktivně podílí na řízení světové potravinové bezpečnosti a bude i nadále poskytovat dle svých schopností pomoc ostatním rozvojovým zemím v rámci spolupráce Jih-Jih, aby společně podpořila zdravý rozvoj světového potravinářského průmyslu.

Co byste vyzdvihl jako nejhlavnější úkoly pro ČLR do budoucna?

Podle 20. národního sjezdu KS Číny, konaného téměř před rokem, je ústředním úkolem KS Číny sjednotit a vést lidi všech etnických skupin po celé zemi k všestrannému vybudování silné moderní socialistické země, dosáhnout cíle druhého stého výročí a komplexně podporovat velké obrození čínského národa čínskou cestou k modernizaci. Celkové strategické uspořádání všestranného vybudování silné moderní socialistické země je dvoustupňové: od roku 2020 do roku 2035 v podstatě realizovat socialistickou modernizaci a od roku 2035 do poloviny tohoto století vybudovat z Číny bohatou, silnou, demokratickou, civilizovanou, harmonickou a krásnou moderní socialistickou zemi.

Vybudování silné země a obrození národa jsou od novověku dlouholetým přáním čínského lidu. Jakmile se KS Číny zrodila, stanovila si právě tyto cíle. Na nové cestě se úzce sjednotíme kolem ÚV v čele s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem, urychlíme výstavbu čínské cesty k modernizaci podle strategického plánu 20. národního sjezdu. Je třeba zdůraznit, že čínská cesta k modernizaci je modernizací na cestě mírového rozvoje. Budeme pevně stát na správné straně dějin a pokroku lidské civilizace, usilovat o vlastní rozvoj při pevném zajištění světového míru a rozvoje a lépe je zajišťovat vlastním rozvojem, podporovat budování společenství se sdílenou budoucností lidstva a neustále poskytovat světu nové příležitosti s novým rozvojem Číny.